Zachrání nás KOZÍ NOHA?

Nemyslím rohaté zvíře, ale plevel, s nímž mnohdy svádíme nerovný boj – bršlici kozí nohu. Je velmi vitální, až nezničitelná – tak proč toho nevyužít?

Více o bylinkách a jídle se můžete dozvědět na workshopu

http://statekslunecnice.cz/produkt/kurz-s-workshopem-jedle-rostliny-v-prirode-a-vyuziti-bylin-i-kamenu-23-26-5-2019-provazi-hanka-synkova/

Na workshopu si povíme, jak si z plevele připravíme doslova lahůdku, kterou ocení i milovníci italské kuchyně.

Těm, co se jí chtějí zbavit a mají smysl pro humor, mohu poradit: Když už bršlici na zahrádce máme, využijme ji. Může významně obohatit jídelníček. Výživoví poradci s trochou nadsázky říkají: Jsme to, co jíme. Nemusíme to brát doslova, ale některé vlastnosti snědené potravy by se opravdu hodily. Třeba vitalitu a nezdolnost, jakou má bršlice, by vítal asi každý z nás. A ona nám k tomu opravdu může dopomoci. Její mladé lístečky se na jaře jedí kvůli obsahu enzymů a vitamínů, zejména vitaminu C. Občerstvují játra. Působí močopudně, zvyšují vylučování solí kyseliny močové, takže ulevují i u bolestivé choroby zvané dna. Latinsky se dna označuje slovem podagra. A tak se právě tohle slovo dostalo do latinského druhového jména bršlice: aegopodium podagraria.

Zevně se používá ve formě obkladů. Bavlněnou látku namočíme v nálevu, vyždímáme a přiložíme na zanícené rány či hemeroidy. Obklady podporují hojení ran. Můžeme je také přikládat na klouby. Když vás v přírodě něco zabolí, můžete vzít lístek bršlice, rozemnout ho a přiložit na bolestivou partii.

Bršlice pomáhá také proti komářímu štípnutí. V případě potřeby rozmačkejte lístek a štípanec jím potřete.

Nálev z bršlice se užívá při revmatismu nebo při močových kaméncích.

Ten si připravíte tak, že zalijete list bršlice čtvrtlitrem horké vody a necháte zchladnout na teplotu, která je pro pití příjemná. Taková kúra by však měla trvat jen několik dní. Dlouhodobé podávání se nedoporučuje.

Bršlice kozí noha se nesmí zaměnit s tetluchou kozím pyskem, což je rostlina jedovatá.

Nejlepší bude, když vám bršlici někdo znalý ukáže – jako mně svého času losinský zahradník Marek Tomášek. Ochutnáte a už nezaměníte, kdežto když se řekne «kozí pysk», někdo tím myslí tetluchu, ale někdo říká kozí pysk i bršlici.

Mladá bršlice chutná trošku jako mladý hrášek s lehkou pryskyřičnou příchutí. Já ji chodím «vytahovat očima» společně s mladými kopřivami hned v předjaří, kdy je nouze o vitaminy. Tělo si «samo říká», zatímco třeba v červenci si neříká ani o bršlici ani o kopřivu.

Mladou bršlici můžete jíst hned po utrhnutí, nebo ji pokrájet a přidat k základu na polévku či ji přihodit do zeleninového salátu.

Hodí se i do špenátu, do boršče či do zelňačky.

Dobrá je také na cibulce se šťouchanými brambory.

Pokud stále máte bršlice víc, než sníte, vysaďte si na záhon brambory v hustém sponu. Bršlice nebude mít dost světla a bude se jí dařit o něco méně. Doporučují se také fazole.

Zkusit můžete také mulčování – to znamená, že zelenou hmotu – posekanou trávu nebo i dosud nerozkvetlé plevely nastýláme mezi pěstované rostliny.

Mulčovat můžete také slámou.

V poslední době se používají i rozložené kartonové krabice – co nejméně potištěné a bez lepicích pásek. Rozložíte je mezi rostliny a navrch dáte opět zelenou hmotu, slámu či kůru.

Když by ani to nepomohlo, použijte černou netkanou textilii.

Rozhodně nedoporučuji chemii – nejprve bychom vyhubili plevely (a to i ty, které jsme dostali, aby nás léčily) a pak i sebe.